V dopise 32 let po vraždě šesti kněží a jejich hospodyně spolu s dcerou v areálu Středoamerické univerzity (UCA) v San Salvadoru kardinál, rodák z Brna, připomíná jejich oběť a zdůrazňuje, že církev musí nést tíhu člověka, naslouchat chudým a reformovat se.
Benedetta Capelli – Vatikán
Tři kusy dřeva zasazené na místě mučednické smrti, které rozkvetou a stanou se znamením vzkříšení. Tento obraz zmiňuje kardinál Michael Czerny SJ, podsekretář Sekce pro migranty a uprchlíky vatikánského Úřadu pro podporu integrálního lidského rozvoje ve svém dopise při příležitosti 32. výročí vraždy šesti jezuitů – otce Ignacia Ellacuríi, rektora UCA, filozofa a teologa, Ignacia Martína-Baró, Segunda Montese, Amanda Lópeze, Joaquína Lópeze y Lópeze, Juana Ramóna Morena Parda – a jejich spolupracovnice Elby Julie Ramosové a její dcery Celiny Ramosové, k níž došlo 16. listopadu 1989 v areálu Středoamerické univerzity (UCA) v San Salvadoru.
Znamení naděje v církvi
Kardinál zdůraznil, že dnešní oslava „je zasazena do církevního a národního kontextu plného politického rozčarování a znepokojivých znamení ve většině světa“, ale že zároveň existují „znamení naděje v církvi“, jako je blahořečení otce Rutilia Grandeho 22. ledna 2022 spolu s blahořečením Manuela Solórzana, mladého Nelsona Lemuse. Společně byli zavražděni 12. března 1977 mezi Aguilares a El Paisnal. Kardinál také připomíná blahořečení otce Cosmeho Spessotta, „františkána minority italské národnosti, zavražděného v roce 1980 v kostele San Juan Nonualco“, kde byl 27 let farářem. Represe v okolí Aguilares, vzpomíná Czerny, byly tak „brutální“, že znemožnily postavit jakýkoli jiný památník než tři stromy, které kardinál viděl, když se tam v následujících letech chodil modlit.
Přátelství v Pánu
Kardinál píše: „Vražda Rutilia Grandeho měla zásadní význam pro svatého Oscara Arnulfa Romera, tehdejšího arcibiskupa San Salvadoru, který strávil většinu noci na vigilii před Rutiliovým tělem“, přičemž se u nich jednalo o „dlouhé přátelství v Pánu“. Jeho vražda však šokovala i mučedníky, kteří jsou dnes připomínáni. „Události v Aguilares na ně hluboce zapůsobily a někteří z nich se sblížili s chudými a více se jim věnovali.“ Rutilio“, připomíná kardinál, „byl častým návštěvníkem univerzitní rezidence UCA“, měl „žertovný a podmanivý styl“, a to natolik, že jezuity láskyplně nazýval „učiteli Izraele“. Mučednická smrt Rutilia Grandeho a Romera „utvrdila naše jezuitské bratry ve víře“. Mezi 53 jezuitskými světci je 34 mučedníků a mezi 152 blahoslavenými,“ píše se v dopise, „je 145 mučedníků.“ Je zde také 10 „ctihodných“ a 162 „služebníků Božích“, z nichž 116 jsou mučedníci.
Těžký život chudých
Výročí je příležitostí k bilancování situace v Salvadoru, kde, jak zdůrazňuje Czerny, dochází k „vážnému zhoršení života chudých“, „postižených pandemií a bídou“, vysokými životními náklady, nemožností zajistit odpovídající výživu, zhoršením životního prostředí a také „oslabením politických institucí“. Tyto aspekty, jak kardinál zdůrazňuje, jsou zdůrazněny v analýzách a redakčních článcích UCA, v nichž lze nalézt i „moudré pokyny pro politickou praxi“.
Církev na periferii
32 let po mučednické smrti jezuitů nelze nemyslet na zahájení synody na téma: „Za synodální církev: společenství, účast a poslání“. Kardinál Czerny píše: „Z povolání církve, vyjádřeného v Lumen gentium, a z její synodální cesty vyplývá evangelizace, podpora člověka v různých formách a péče o náš společný domov.“ V této perspektivě se „církvi pomáhá decentralizovat a posouvat na periferie“. „Církev musí jít společně, nést tíhu lidství, naslouchat volání chudých, reformovat sebe a své jednání“, naslouchat především hlasu „anawim“, což je termín označující „pokorné chudé“, o nichž se ve Starém zákoně mluví 21krát a kteří byli vždy „středem Ježíšova veřejného působení“.
Zdroj: Vatican News, česká sekce